Tak jsem si dali sraz na 23.6.2008. Všichni španělštináři a matka.
Dobrý den,
slečno (paní) ..., mockrát Vám děkuji, že jste mi vyšla vstříc. Víte, Kája, ať už je jakýkoliv, je to pořád můj syn a chci pro něj jen to nejlepší. On je od malička jiný, má svůj svět, který okolí nedokáže pochopit, mám obavy, že se nedokáže začlenit do společnosti. On sám nikam nechodí, věčně sedí doma a lepí betlémy, nebo o nich zjišťuje informace na internetu, alespoň mi to tak vždy tvrdil. Tak mi nebylo divný to jeho věčné vysedávání u internetu.
Možná jsem ho měla více kontrolovat, ale vždyť je už pár let plnoletý. V životě by mě nenapadlo, jaké maily je schopen psát. Strašně se Vám za kluka omlouvám, zajistím, aby se už nic podobného nikdy neopakovalo. Mám s ním poslední dobou jen problémy, o kterých nevím z čeho pramení. Minulý týden jsem u něj v igelitové tašce našla přejetého ježka. Na dotaz, proč ho přines domu a má ho v igelitce ve skříni, mi nedokázal odpovědět. Včera jsem ho vezla do nemocnice na infekční, protože onemocněl salmonelou. Dnes odpoledne jde na vyšetření zbytek rodiny včetně mě. Čím je ten kluk starší, tím skrz něj vidím méněa méně a nevím, co s ním mám dělat.
Jinak s Vámi navrženým termínem souhlasím a dorazím, klidně bych mohla i dřív.
Mockrát Vám děkuji,
s pozdravem, S....
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat