Buďte zdráva Radko.

Příjemný podvečer Radko,
chtěl bych se Vám omluvit za tu moji netaktní nabídku k oboustrannému tykání. Byla to ode mě skutečně klukovina, za kterou nejspíš platím tím, že jste mi neodepsala. Vždy jsem byl vychováván k tomu, že psaná podoba konverzace je na vysoké úrovni za předpokladu vykání. A tak jsem Vám od samé chvíle vykal. Vy, Radko, jste mi od začátku tykala, ale mě to opravdu nevadilo ani nepohoršovalo. Pak přišla chvíle, Radko, kdy jsem si uvědomil, že když dojde k našemu sblížení, mi přeci nebudete pořád vykat. Ale nevadí, já počkám!
To za á.

Teď za bé.
Na hodinách kurzu se na Vás, Radko, rád dívám. Připomínáte mi strašně jednu figurku z betlému. Tímto bych Vás, Radko, chtěl pozvat ke mě domů a na chviličku si Vás postavit vedle té figurky. Pár minut bych se na Vás koukal a poté bychom se společně odebrali na slíbený guláš s rohlíkem, vykládav Vám své bonmoty.

Nechte si to projít hlavou, myslím, že je to nabídka, která se neodmítá.
Váš Karel melancholik.

Neboli definitivně začíná (zatím neškodně) harašit a všimněte si za á, za bé a jeho oblíbeného výrazu Tímto bych Vás...