Ahoj bobku!

Dobré ráno Radunko,

chtěl bych ti napsat, že jsem se na dnešek vyspinkal do růžova, neboť jsem včera zalehl do pelíšku již o půl osmé. Akorát mě trochu mrzí, že jsem totálně pomačkal tu figurku z betlému, která je ti tak podobná. Položil jsem si ji před spaním vedle sebe na polštář a ráno, když jsem otevřel očka a nasadil brýle, Radko, ta figurka byla bez hlavičky. Doslova a do písmene se mi naježily vlasy hrůzou.

V tu chvíli jsem si na tebe vzpomněl, jestli jsi v pořádku, živ a zdráva. Zaslechl jsem něco o tom, že jedeš zase na hory, ty si nedáš pokoj, Bobku. Až se setkáme, dostaneš ode mě na zadek hi hi hi hi hi hi hi hi.

Tak, to bychom měli, dnes jsem, Radko, naladěn na tu správnou notu, tak doufám, že se mi v průběhu dne ozveš, dáš mi zkrátka echo a večer skočíme na pořádnej gáblík. Ta levná restaurace je teď v rekonstrukci, tak mě napadlo, že by si mohla přijet ke mě domů. Chtěl bych ti ukázat spoustu věci hi hi hi hi hi hi.
Tvůj Kája.
P.S.: A tradiční bonmot na závěr: Kdo počká, ten se dočká. Hi hi hi hi hi hi hi.